PSEUDOTVŮRCI VELICE PILNĚ PŘIPRAVUJÍ PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU

Žijeme v době jedové, tvrdí fyzioložka Strunecká. Vadí jí očkování proti chřipce

Otravují nás jedy v běžných potravinách a nápojích. Fyzioložka Anna Strunecká se rozhodla to napravit. Její kniha Doba jedová, kterou napsala společně s toxikologem Jiřím Patočkou, se stala bestsellerem. Během prvních dvou měsíců od vydání se jí prodalo na 9000 výtisků.

Fyzioložka Strunecká se netají tím, že podle ní není očkování proti chřipce tím nejlepším pro náš organismus. Ve své knize radí, čemu se máme vyhnout, abychom byli zdraví.

Lidé podle průzkumů cítí čím dál větší nedůvěru ke stávajícímu establishmentu, cítí se zrazováni, obelháváni a zároveň proti tomu nemohou nic dělat. Je tento jejich pocit v zásadě správný?

Ze všeho nejdřív se to ukázalo na internetu. Jeden napíše tohle, jiný mu odpoví, rozvine se diskuse o škodlivosti toho či onoho. Z toho jsme vlastně jako autoři vyšli. Chtěli jsme těm lidem říct, ano v tomhle skutečně máte pravdu, a to z těch a těch objektivních, vědecky doložených důvodů. Podpořit ty lidi. A už máme zpětnou vazbu. Na internetu, třeba na Facebooku, lidé citují z knížky jednotlivé odstavce, vzájemně se na ně upozorňují. Nikdo je k tomu nenutí. Jenom je to oslovilo.

Většinou píšete o nemocech, jejich příčinách, prevenci, léčbě. Nehledí na vás lékaři skrz prsty lékaři jenom proto, že o těchto tématech píšou doktoři přírodních věd a ne medicíny?

Když jsem začínala, šli do výzkumu hlavně absolventi medicíny a přírodovědy a určitou soutěživost jsme mezi sebou pociťovali. A náš učitel, pan profesor Wenig, nám tehdy říkal, musíte ty mediky utřít medúzou. Chtěl tím říct, že my biologové umíme srovnávací biologii, umíme najít vhodný biologický model. Mým oborem je buněčná a srovnávací fyziologie, dnes se říká biomedicína, ta představuje teoretický základ medicíny a lékaři ji bez výjimky uznávají.

Která očkování bychom mohli vynechat?

Určitě by se neměli očkovat kojenci proti žloutence typu B, která se přenáší se hlavně mezi narkomany a nechráněným pohlavním stykem. S tím jako malé dítě do kontaktu nepřijde. Hrozí mu to, až když dospěje do puberty. Ale to už ty protilátky z tohoto očkování nemá, ty mu vydrží pět, maximálně deset let. Čili tohle očkování novorozenců nemá vůbec žádný smysl.

Proč je tedy zákon nařizuje?

Jsou v tom obrovské peníze. Zkuste si spočítat, kolik dětí se u nás každý rok narodí a tu vakcínu dostane celkem čtyřikrát, protože se třikrát přeočkovává. Přitom podle statistik na každé, tímto očkováním přec jen zachráněné dítě, připadá dvě stě těch, jimž zdraví poškodilo. Ve Francii například již proto bylo zrušeno.

A co třeba očkování proti chřipce?

To bych neřekla, že funguje. Naši hygienici stále žehrají, že naši občané se nechávají proti chřipce očkovat méně, než v jiných státech EU. Jenže víc nemocných, než oni, stejně nemáme. Čili s tím očkováním něco nesedí. Proč asi odmítly očkování proti prasečí chřipce naše VIP, kterým bylo původně určeno přednostně? Dokonce se objevují názory, že než se nechat očkovat, je celkově pro zdraví prospěšnější chřipku, když už ji chytneme, řádně vystonat.

Jaké látky považujete za ty nejhorší?

Glutamát, aspartam, fluoridy. To jsou jedy, které člověk opravdu nemusí. Všechny tyto tři látky prokazatelně poškozují mozek, především nezralý, dětský. Přitom glutamát, to není jen otázka sojové omáčky nebo čínských polévek z pytlíku. Najdeme ho běžně v dětské výživě v podobě různých kvasničných, sójových a proteinových hydrolyzátů. O aspartamu se původně uvažovalo jako o bojové látce, potom získal obrovskou popularitu jako náhražka cukru, "bezpečná jako mateřské mléko" . Málo se ale ví, že k hubnutí ve skutečnosti nepřispívá, protože vyvolává obezitu a zvyšuje chuť na jídlo.

Existuje vůbec nějaký recept na to, jak žít zdravě?

To se mě teď lidé ptají často a já na to jednoduchou odpověď nemám. Nevím, jakým směrem se bude ubírat civilizace. Spíš jsme se s profesorem Patočkou zaměřili na to, co nedělat, čemu se vyhnout, co považujeme za největší rizika. Jak se tím kdo bude řídit, to už si musí každý rozhodnout sám. I k tomu by měla naše knížka lidem pomáhat.

----------------------

Anna Strunecká působila na Univerzitě Karlově v oboru fyziologie a vývojové biologie. Zároveň byla řešitelkou a spoluřešitelkou sedmi grantových projektů zabývajících se mechanismy vzniku patofyziologických změn u hematologických onemocnění, schizofrenie, Alzheimerovy nemoci a autismu. Kromě odborné publikační činnosti se též věnuje intenzivně vědecko-populární publicistice se zaměřením na biomedicínu, např.v knize Přemůžeme autizmus? určené pro rodiče, vychovatele a přátele dětí s poruchami autistického spektra. Je členkou Rady guvernérů Amerického biografického Institutu, který ji udělil titul Žena roku 1995 a členkou několika vědeckých společností.

7000 stran textů a 5000 obrázků o Vesmírných lidech Sil Světla najdete zde: